Numerické simulace v automotive jako inspirace pro obranný průmysl
Automobilový průmysl v ČR zaměstnává přibližně 140 tisíc lidí, zatímco obranný sektor disponuje výrazně menší, avšak vysoce specializovanou pracovní základnou. Je možné využít momentálně volnou kapacitu lidských zdrojů z automotive v oblasti defence? Částečně určitě ano, ale nestačí jen změnit finální barvu laku vozidla na zelenou a držet se postupů osvědčených v automobilovém průmyslu.
Dva obory – dvě rozdílné výzvy
Automobilový průmysl byl a stále je jedním z klíčových pilířů české ekonomiky. Podle materiálů AutoSAP představoval v roce 2022 přibližně 6 % HDP ČR a export automobilového sektoru dosáhl zhruba 900 mld. Kč. Tyto údaje vycházejí z dat agentury ZipDo odpovídajících stavu před začátkem plnohodnotné invaze Ruské federace na Ukrajinu. Obranný průmysl měl v tu dobu podle údajů citovaných Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu export přibližně 25–30 mld. Kč.
Oba sektory se v posledních letech potýkají s velkými, ale zcela rozdílnými výzvami. Automobilový průmysl musí čelit stále se zvyšujícím požadavkům na snížení emisí, bezpečnost a prvky autonomního provozu. Velmi výrazný je tlak levné konkurence čínských automobilek. Naopak obranný průmysl se musí vypořádat nejen s dramaticky vyšší poptávkou, ale především s výrazným tlakem na urychlení výroby a vývoje nových produktů. Obranný průmysl často vychází ze zkušeností válek minulých a ne vždy zahrnuje do svých plánů předpokládaný vývoj v dalších letech. Naopak automobilový průmysl, i když je nucen přizpůsobovat se tlaku regulací a politiky obecně, tak už desítky let kontinuálně určuje směr vývoje nových typů vozidel. To mu umožňuje lepší a detailnější predikci dalších kroků potřebných pro vývoj požadovaných technologií.
Pro celkovou představu a férové porovnání obou těchto sektorů je potřeba znát i několik nudných čísel, které umožní lépe odhadnout možné příčiny a důsledky těchto rozdílů. Je možné říct, že finanční výsledky tzv. automotive sektoru vycházejí z detailních statistik a přesných čísel, která jsou dlouhodobě verifikována. Ve stejném referenčním roce 2022 představoval export automobilového průmyslu v České republice hodnotu přibližně 900 mld. Kč. Ve stejnou dobu se pohybovala hodnota exportu obranného průmyslu do 30 mld. Kč. V současné době se automobilový průmysl i přes zmíněné překážky drží na podobných hodnotách, ale export v oblasti defence vzrostl několikanásobně. Poslední dostupná čísla vycházejí z období roku 2024, kdy hodnota exportu v této oblasti byla 94 mld. Kč. Lze předpokládat, že za poslední dva roky velmi pravděpodobně ještě více narostla. Jenom samotná skupina CSG vykazuje v předchozích letech obrat 100 mld. Kč a při započtení zahraničních částí jako je například The Kinetic Group přesahuje obrat 130 mld. Kč. Drtivá část z toho je určena na export mimo ČR. Z toho plyne, že obě oblasti lze porovnávat z pohledu používaných postupů, dostupných technologií a snad i stanovování cílů budoucího vývoje.
Proč se obranný průmysl inspiruje automobilovým
Oblast automotive si v podmínkách českého i československého průmyslu prošla mnoha fázemi vývoje. Vždy byla nějaká část kapacit směřována do vývoje, kdy tento podíl se z různých ekonomicko-politických důvodů výrazně měnil. Zpětně je možné říci, že vstup koncernu VW do českého automobilového průmyslu mimo jiné přinesl výrazné zvýšení inovací ať už v oblasti vývoje nových vozidel, nebo například v organizaci výroby. Tyto postupy v kombinaci s kreativitou a odbornými schopnostmi českých vývojářů dovedly český automobilový průmysl mezi nejúspěšnější automobilky v současné době. Bude fungovat stejná logika i v oblasti obranného průmyslu?
V oblasti defence v České republice není jeden velký zahraniční hráč, který by definoval vývojové nebo výrobní procedury. Naopak domácí firmy například ze skupiny CSG jsou schopny samostatně vyvíjet konkurenceschopná vozidla, která se uplatňují na světovém trhu. Další rozdíl je, že vývoj vozidla v defence není tak přísně svázán s plněním nových předpisů, ale je více zaměřen na zvýšení funkčnosti vozidla a jeho přizpůsobení poznatkům z momentálně probíhajících ozbrojených konfliktů. Dříve se uvádělo, že vývojový cyklus nového modelu vozidla v civilním sektoru trvá čtyři až sedm let. V současné době se tato hodnota blíží spíše třem rokům, u některých čínských výrobců i dvěma. Obdobně se daří výrazně zrychlit vývojový cyklus v oblasti defence. Už neplatí dříve uváděný čas potřebný na vývoj kolového obrněného vozidla pět až deset let, ale i zde je tato hodnota výrazně menší.
Zajímá vás transformace od automotive k defence?
Pusťte si tuhle debatu:
Pozvání přijala víceprezidentka AOBP – paní Kristýna Helm. Společně s Miloslavem Popovičem zasadí problematiku transformace vývoje a výroby motorových vozidel směrem k bezpečnostnímu sektoru do širšího kontextu. Debatu můžete sledovat 19. 9. 2026 v čase 10–11 hod. nebo si zažádat o záznam.
Jak se liší vývoj vozidel v automotive a defence
Automobilový průmysl vyvinul během posledních desetiletí mimořádně efektivní postupy digitálního vývoje, simulací, virtuální validace a řízení dodavatelského řetězce. Přenos těchto metod do defence pomohl zkrátit vývojové cykly obrněných vozidel o několik let, snížil se i počet fyzických prototypů a významně se urychlilo zavádění inovací.
V čem se liší tyto postupy mezi oběma obory? Přestože automobilový a obranný průmysl využívají podobné konstrukční principy, jejich schvalovací procesy se zásadně liší. Zatímco v automobilovém průmyslu dominuje standardizovaná homologace podle jednotných evropských předpisů, v oblasti obranných systémů je každý program do značné míry unikátní a podléhá individuálním požadavkům konkrétního zákazníka. Neexistuje jednotná „evropská homologace obrněného vozidla“, která by po schválení umožnila jeho automatický prodej všem zákazníkům. Na rozdíl od automotive nejsou v oblasti defence rozhodující pouze konstrukční a výrobní procesy, ale také vojskové zkoušky, balistické a protivýbuchové testy, vojenská certifikace, integrace zbraňových systémů, interoperabilita v rámci NATO a obecně i akviziční procesy jednotlivých států.
Vývoj nového obrněného vozidla proto začíná konstrukčními návrhy, technologickými demonstrátory a prototypy, na nichž se ověřují jednotlivé schopnosti systému. Vedle numerických simulací probíhají rozsáhlé střelecké zkoušky, výbuchové testy, klimatické zkoušky, testy životnosti a strukturální pevnosti.
Po úspěšném dokončení této fáze následují kvalifikační zkoušky. Ty obvykle zahrnují balistické střelby, minové exploze, vibrační a EMC testy, provoz v extrémních klimatických podmínkách a dlouhodobé zkoušky spolehlivosti. Právě zde se často ukazuje největší rozdíl oproti automotive. Zatímco automobilový průmysl využívá rozsáhlé standardizované procesy a harmonizované předpisy, obranný sektor musí u každého projektu znovu dokazovat splnění požadavků konkrétního zákazníka.
Zásadním prvkem obranných programů jsou vojskové zkoušky. Armáda během nich provozuje vozidlo v reálných podmínkách a hodnotí nejen technické parametry, ale také:
- ergonomii pracovišť,
- taktické využití,
- údržbu a servis,
- logistickou podporu,
- spolehlivost systémů,
- zatížení posádky.
Teprve po úspěšném absolvování vojskových zkoušek bývá vozidlo schváleno k zavedení do služby. Následuje etapa přípravy sériové výroby, tvorba technické dokumentace, výcvik posádek a budování logistického zabezpečení. Samotný vývoj tedy nekončí dokončením prototypu, ale pokračuje až do okamžiku, kdy je systém plně zaveden do výzbroje. Právě v této oblasti vzniká významný prostor pro přenos zkušeností z automobilového průmyslu do obranného sektoru.
Digitální vývoj a numerické simulace jako společný základ
Automotive během posledních dvou desetiletí vybudoval mimořádně efektivní systém využívající digitální dvojčata, pokročilé simulace, virtuální validaci, práci s rozsáhlými datovými soubory a stále častěji také prvky umělé inteligence. Podobné principy dnes začínají pronikat i do obranného průmyslu. Jejich cílem je omezit počet fyzických prototypů, zkrátit dobu testování a urychlit cestu od návrhu k zavedení vozidla do služby.
Automobilový průmysl dokázal díky digitalizaci, simulacím a virtuální validaci zkrátit vývojové a schvalovací cykly nových vozidel na jednotky let. Obranný průmysl je naopak stále zatížen rozsáhlými kvalifikačními a vojskovými zkouškami, které jsou nezbytné pro ověření schopností systémů v reálných podmínkách.
Přenos metod automotive do oblasti defence proto představuje jednu z největších příležitostí současnosti. Zkrácení času mezi návrhem, kvalifikací a zavedením nových vozidel do služby může přinést významnou konkurenční výhodu nejen výrobcům, ale především koncovým uživatelům v podobě rychlejšího zavádění moderních technologií do praxe.
Máte dotaz k tomuto tématu?
Autorem článku je Miloslav Popovič, technický ředitel společnosti SVS FEM. Koordinuje tým specialistů na numerické simulace, vede projekty výzkumného charakteru, jeho původní specializací jsou rázové děje v oblasti military, strukturálních a optických simulací v oblasti automotive. Tématu se věnuje již řadu let. Jeho pohled tak vychází z hluboké odborné expertizy i bohatých praktických zkušeností.
—
Ing. Miloslav Popovič
+420 724 895 456, mpopovic@svsfem.cz
